Významná místa

Březová nad Svitavou – Obdélníkově protáhlé náměstí s barokními a empírovými domy vystavěné do dnešní podoby kolem roku 1800. Kostel sv. Bartoloměje – farní, vybudovaný snad ve 14. století, renovován a přestavěn v 17. století. Vnitřní vybavení pochází z 19. století, hlavní oltářní obraz sv. Bartoloměje od K. Schönnbrunnera z roku 1854. Postranní sochy světců snad z Pacákovského okruhu z 18. století. Barokní kaple Čtrnácti svatých pomocníků z roku 1710, upravena 1757 s umělecky cenným zařízením pravděpodobně kolem roku 1740. Na náměstí sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1732. Za kostelem mariánský sloup z roku 1690. 

 

březová



Dětřichov - Kostel sv. Petra a Pavla na hřbitově, jako farní připomínán k roku 1350, roku 1703 opraven a po požáru 1793 upraven do barokní podoby. Zařízení z 18. století, sochy a obrazy ze století devatenáctého. Východně pod kostelem dům z 2. poloviny 18. století s nástavbou pro první patro a volutami po stranách. Před hřbitovem kamenný kříž z roku 1806 s reliéfy světců.

 

detrichov


Hradec nad Svitavou – původně gotický kostel sv. Kateřiny na hřbitově, základy snad 13. století, přestavěný v roce 1673 a 1710, hranolová věž krytá jehlanem, na jižní straně gotický portál. Zařízení pseudoslohové 19. století. Před branou kamenný kříž z roku 1756 a socha P. Marie Bolestné z roku 1835. Sloup Nejsvětější Trojice – mimořádné dílo s reliéfy z roku 1725.

 

Hradec nad Svitavou 



Javorník - pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice, kolem roku 1800 s hranolovou věží. Zařízení z první poloviny 19. století. Východně od obce pramenná oblast řeky Svitavy s lesním jezírkem a naučnou stezkou.

javornik 

 

Kamenná Horka – farní kostel sv. Máří Magdalény, první zmínka ve 14. století, původně gotický, v roce 1749 barokně přestavěn. Zařízení barokní ze 17. století, doplněno sochami z 19. století. Na vnější straně figurální náhrobek z roku 1590. Kolem hřbitov, na nějž se vchází vstupní branou v unikátní hranolové pozdně gotické zvonici ze 2. poloviny 15. století s jehlancovitou střechou s bedněným patrem na dřevěných krakorcích. Kamenný kříž před hřbitovem z roku 1836. Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1757 s nápisem Gregorius Schlegel.. Památný strom lípa srdčitá s průměrem kmene okolo 6m, stáří asi 700 let.

 

kamenná horka

 

Karle – v centrální části obce na návrší původně gotický kostel sv. Bartoloměje, barokně přestavěn roku 1814, postaven za Jiřího z Valdštejna. Roku 1819 zvýšena věž, 1942 opraven. Zařízení barokní. Fara – pozdně barokní z roku 1785 s mansardovou střechou. Před hřbitovem litinový kříž z roku 1865 s reliéfy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. 

 

karle

 

Koclířov – barokní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Filomény přestavěn 1771, obklopen hřbitovní zdí s výklenky, kaplemi a branou s bývalým obydlím poustevníka. Věž se schodištěm se střílnovými okénky. Zařízení novorenesanční a moderní. Na zděné hřbitovní bráně s klenutým průjezdem zvenčí výklenky se sochami Immaculaty, sv. Filomény, sv. Jakuba, sv. Šebestiána a sv. Rocha. Kamenný kříž z roku 1823 od J. Hedricha z Mladějova, který vytvářel i další výzdobu. Ve výklencích zdi kamenné reliéfy Křížové cesty z roku 1856, pod nimi reliéfy se scénami z legendy o sv. Filoméně. Křížová cesta uzavřena kaplí Božího hrobu z roku 1836. Celý komplex je typickou ukázkou doznívání lidového baroka. Na protějším svahu bývalý klášter redemptoristů z roku 1850, novogotický klášterní kostel z roku 1887 vystavěn podle plánů stavitele Schmalzhoffera z Vídně. Při silnici do Svitav sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1834 a Nejsvětější Trojice z roku 1874, v horní části obce socha Kristus Trpící z roku 1864.

 

koclirov

 

Kukle – na rašelinných loukách v okolí vzácná květena (prstnatec májový, suchopýr úzkolistý, kuklík potoční, zvonečník hlavatý, vrba plazivá aj.) V olšinách při lesním potůčku bohatý výskyt bledule jarní, prvosenky vyšší a starčeku potočního. Nad obcí rozhled na Suchý vrch, Bukovou horu, Kralický Sněžník a Jeseníky.

 

kukle

 


Mikuleč – původně gotický kostel sv. Jiří s dřevěnou hranolovou vížkou, přestavěn pozdně barokně ve druhé polovině 18. století. Uvnitř nástěnné fresky českých patronů sv. Jiří, sv. Vojtěcha, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého provedené podle návrhů Mikoláše Alše z let 1899 - 1900 Alšovými žáky K. Raškem, K. Záhorským, Jožou. Zařízení nové.

 

mikuleč

 


Opatov – hřbitov s kostelem sv. Antonína Poustevníka, základy věže románské snad kolem roku 1240, farní od roku 1350, jinak dvoulodní z počátku 14. století, přestavěn renesančně 1575 – 79, přístavba 1689, barokně 1808. Obdélníková kaple P. Marie Bolestné postavená v roce 1702. Zařízení původně rokokové z poloviny 18. století, které bylo v roce 1963 nahrazeno pseudogotickým ze zrušené špitální kaple v Moravské Třebové. Barokní kazatelna asi kolem roku 1700, socha sv. Josefa (18. století). Pacákovská řezba Piety asi 1730. Na hřbitově márnice na kruhovém půdorysu připomínající rotundu s gotickými okénky a s pásem renesančních sgrafit, pozdně barokní fara z roku 1767 a sochou sv. Jana Nepomuckého asi 1730. V severní části obce kaple sv. Jana Nepomuckého – vrcholné baroko 1722, zařízení barokní. Jižně u obce sloup Nejsvětější Trojice z roku 1743. V bývalých pískovcových lomech výskyt otisků druhohorní fauny, nález kostry Dinotheria, dnes v Národním muzeu v Praze.

 

opatov

 

Opatovec – pozdně barokní kaple sv. Václava z počátku 19. století. Zařízení barokní, obraz sv. Václava z počátku 19. století. Při silnici poškozený kamenný kříž z roku 1890. V Košířích kostel Narození P. Marie z roku 1793, opraven 1844, poslední rekonstrukce 1997. Od roku 1859 farní. Významný architektonický celek s farou a hřbitovem. Vnitřní zařízení je z konce 18. a začátku 19. století. Hlavní rámový oltář z roku 1881. Boční oltář zdoben sochou Panny Marie Lurdské. Před kostelem je kamenný kříž z roku 1775.

 

opatovec

 

Pohledy – kaple sv. Víta z první poloviny 19. století s dřevořezbou Piety. Stráně severovýchodně od obce s charakteristickou stepní květenou chráněny jako významný krajinný prvek. V prostoru vrcholu Písečná došlo 21. ledna 1945 k výsadku partyzánské skupiny Olexe Borkaňuka. 

 

 

pohledy

 


Radiměř – pozdně barokní kostel sv. Anny z let 1771 – 76. Původně gotický presbytář z 2. poloviny 14. století ponechán jako východní kaple. Obrazy Antonína Mühla z Nové Paky 1888 a s dřevořezbami z dílen litomyšlských Hendrichů a Pacáků. Fara spojená se hřbitovem dřevěným mostem na pilířích. V horní části obce kaple sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století. V dolní části obce kaple sv. Josefa z poloviny 19. století. Smírčí kámen z roku 1644.


Sklené – empírové zemědělské usedlosti uzavřeného charakteru. Kostel sv. Petra a Pavla nově postaven 1912 – 13, původně gotický kostel z 1. poloviny 14. století přiléhá k východní straně nové lodi a hranolová věž se střílnovými okénky k západní straně. Vně staré stavby empírové náhrobníky z let 1807 a 1842. Kolem hřbitova zeď s branou a mansardovou střechou, při ní v rohu barokní márnice z roku 1739. Kamenný kříž a sochy Nejsvětější Trojice a sv. Jana Nepomuckého. Památný strom tis červený je nejstarším stromem tohoto druhu v regionu, obvod kmene 306cm, výška 11,5 metru, stáří 300 – 400 let.

 

sklene

 


Svitavy - Kostel Sv. Jiljí je nejstarší dochovaná stavba ve městě. Založen premonstráty někdy kolem roku 1167. Původně románský, přestavěn do nynější raně barokní podoby v letech 1679 - 1683.


Postranní kaple sv. Mikuláše a Matky Boží (1726). Dnešní podoba věže kostela pochází z přelomu 16. a 17. století, kdy byla spojena s kostelem přístavbou vstupní síně. Věž původně stála před kostelem a sloužila jako zvonice. Zařízení kostela je barokní ze 17. a 18. století. Hlavní oltář byl instalován v roce 1684 a oltářní obraz sv. Jiljí před loveckou družinou z roku 1742 je dílem svitavského malíře L. Geisslera. Cenný je deskový obraz Madony s Ježíškem (snad 1520). Kostel byl původně farním, později hřbitovním.


Hřbitov s kostnicí. Kostnice byla postavena v roce 1646. Hřbitov vznikl roku 1576, později byl několikrát rozšiřován. Řada umělecky cenných hrobů svitavských občanů (hrobky rodin Langrů, Albrechtů, Ottendorferů, Wernerů aj.).


Kostel Navštívení Panny Marie – původně románská stavba kolem roku 1250. Roku 1421 se z obavy před husitskými vojsky přestěhoval do Svitav řád premonstrátů z Litomyšle a kostel se stal klášterním. Goticky upravován a zcela přestavěn po požáru města v roce 1781 do raně barokní podoby. Hlavní obraz nad oltářem dílo Huberta Maurera (1795) a obrazy na postranních oltářích Georga Tönnigera. Varhany jsou prací Johanna Staudingera z roku 1798. Roku 1804 byl kostel slavnostně vysvěcen s názvem Navštívení Panny Marie. Poslední rekonstrukce v letech 1993 - 1994.


Ottendorferova knihovna - vznikla za podpory svitavského mecenáše Valentina Oswalda Ottendorfera (1826 - 1900). Postavena podle plánů architekta Germano Wanderleye z Brna v roce 1892. Knihovna vlastnila 22 000 svazků a byla ve své době největší a nejmodernější německou knihovnou na Moravě. Po druhé světové válce knihovna byla zčásti rozkradena a nyní opatruje Městské muzeum a galerie pouze 5 500 svazků. Dnes kulturní centrum města.


Mariánský sloup na náměstí – vztyčen v roce 1703, typické dílo Pacákovského okruhu tzv. Hřebečského baroka. Na dříku socha Panny Marie obklopena sochami patronů a ochránců města – sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Karla Boromejského a sv. Floriána. V soklu sloupu v jeskyni socha sv. Rozálie. Poslední rekonstrukce v roce 1995.


Kostel Sv. Josefa - pseudorománská trojlodní stavba z let 1894 – 96 na katastru obce Čtyřicet Lánů. Byl vystavěn pro řád redemptoristů podle plánů stavitele Josefa Schmalzhoffera z Vídně. Vnitřní malby zhotovil kostelní malíř Erwin Bubenik z Lince v roce 1910 a interiér vyzdobil Max Schmalzl. Hlavní oltář a čtyři postranní oltáře, bohatě zdobená kazatelna jsou dílem Ferdinanda Stufflessera ze sv. Ulrychu v Tyrolsku. Oltářní stůl z mramoru je dílem J. E. Tomaly z Brna. Na zdech hlavní lodi chrámu stojí sedm soch. Pozoruhodné jsou sochy sv. Josefa a apoštolů sv. Ondřeje a sv. Jakuba. Společně s kostelem bývalý klášter redemptoristů. V roce 1950 při akci StB namířené proti klášterům byl klášter zrušen a budovu získala svitavská nemocnice.


Stará radnice - původně pravovárečný dům uprostřed náměstí, který koupilo město z velké části za peníze z prodeje soli v roce 1538. Po požáru města v roce 1781, kdy radnice zcela vyhořela, byla opravována do až roku 1787. Stavební práce končily přístavbou radniční věže, která byla během 19. století dvakráte nastavována a opatřena hodinami. Radnice byla propojena spojovací chodbou s domem “U Mouřenína”, který byl domem městských purkmistrů. V roce 1847 byl přestavěn interiér radnice a opět zadaptován byl ve 20. století. Na zdi radnice je umístěn znak města Svitav a na věži je připevněn turecký půlměsíc.


Dům U Mouřenína - patří k nejvýznamnějším domům na náměstí. Starý pravovárečný dům stál na původních kamenných základech s klenutým sklepením s dřevěnou nadstavbou, která do základu vyhořela roku 1590. Později povolilo olomoucké biskupství vybudovat celý komplex staveb s podloubím, a to na celém náměstí. Později se dům stal zájezdním hostincem, který navštívil v roce 1776 císař Josef II.


Langrova vila - pseudoklasicistní stavba z roku 1892 zbudovaná Juliem Langrem na místě bývalého statku. V důsledku finančních potíží rodiny Langrů byla prodána, roku 1933 se budova stala vlastnictvím městské spořitelny, která ji pronajala městskému úřadu. Město sem přemístilo svoje úřadovny z nevyhovujících prostor radnice na náměstí a roku 1942 definitivně vilu koupilo a zřídilo zde městský úřad, který je v budově až do současnosti.


Městské muzeum a galerie – někdejší vila svitavského starosty a podnikatele Johanna Budiga z roku 1892. Od roku 1947 se zde nachází muzeum. Jeho sbírkový fond tvořily především konfiskáty a části sbírek bývalých svitavských soukromých muzeí, ale v šedesátých letech nastala delimitace sbírek do jiných muzeí, škol a institucí. Po zřízení okresního muzea dělnického hnutí v roce 1976 ztratilo takřka své veškeré sbírky, ale po roce 1989 nabylo svého původního poslání se zaměřením na vlastivědné a národopisné sbírky. V roce 2000 získalo část sbírek zpět a v nových prostorách byla instalována expozice pracích strojů, jejichž je muzeum největším vlastníkem v ČR. Městské opevnění - dnes je dochován pouze zbytek městského opevnění s baštou.


Hradby města byly postaveny po roce 1389 podle příkazu vrchnosti - olomouckého biskupa Mikuláše, aby se město v nejistých dobách mohlo bránit. Měšťany stavba velmi zatížila, proto se biskup zřekl v jejich prospěch práva odúmrti. Původně byl zde pouze násep - val z kamení a hlíny, který byl později zesílen vodním příkopem. Hradby byly vybudovány se třemi branami: Horní, která stávala na úrovni Hrnčířské ulice, Dolní (Brněnskou) poblíž muzea a Prostřední (Lanškrounskou) v blízkosti staré radnice. Po požáru města v roce 1818 se následně začaly bourat městské brány. Roku 1819 byla zbořena Dolní a 1823 Horní brána. V důsledku hospodářské krize, která vypukla v Rakousku roku 1873, svitavští nezaměstnaní zasypali obranný příkop na jižní straně města a na místě původních hradeb byly vysazeny aleje.


Pamětní deska Oskara Schindlera - naproti rodnému domu Oskara Schindlera na Poličské ulici č. 24 se nachází žulový pomník s pamětní deskou. Česko - německý text na desce připomíná záchranu 1 200 lidských životů tímto svitavským rodákem.

 

Sochy:

Nejsvětější Trojice – barokní sousoší patřící do okruhu Hřebečského baroka z dílny J. F. Pacáka. Sousoší Noli me tangere z roku 1730 ve výklenku kostela Navštívení P. Marie, pravděpodobně rovněž Pacákovská škola.

Socha sv. Jana Sarkandera na Brněnské ulici od svitavského rodáka Jiřího A. Heinze z roku 1725. Kašna sv. Floriána se sochou tohoto světce z roku 1783.

Socha sv. Jana Nepomuckého na Školní ulici z roku 1708. Pieta na ul. Gorkého z roku 1713.

Socha Mateřské lásky – dar V. O. Ottendorfera z roku 1892 na památku své matky. Dílo prof. Donndorfa ze Stuttgartu. Podstavec je vyroben ze švédského granitu a vlastní socha byla ulita z bronzu G. Pelargem ze Stuttgartu. Toto unikátní dílo je ve světě celkem ve třech exemplářích. Nyní stojí v parku Jana Palacha.

Památník osvobození – z roku 1948 na třídě T. G. Masaryka. Autorem J. Kadlec.


Vendolí – farní kostel sv. Ondřeje, původně pozdně gotický z roku 1517, raně barokní přestavba z roku 1693. V roce 1789 zvětšen, ale současná celková podoba je výsledkem rekonstrukce v roce 1825, kdy byla věž zasažena bleskem a přestavěna. Kolem kostela hřbitov obklopen hřbitovní zdí, v níž jsou zasazeny novorenesanční reliéfy Křížové cesty ze 2. poloviny 19. století. Před hřbitovem barokní mariánský sloup z roku 1719 s kamenným zábradlím. Naproti kamenný kříž z roku 1778. Dva památné stromy (lípy srdčité). První - torzo stromu opředeného pověstmi u č.p. 210 s obvodem kmene 680 centimetrů, výška 18 metrů a stáří 400 až 500 let, druhý u č. p. 83 s obvodem kmene 700 centimetrů a stářím 400 až 450 let.

 

vendolí

Území mikroregionu nabízí svým návštěvníkům zajímavé přírodní pozoruhodnosti, ale také kulturní a historické památky. Zajímavostí je, že zde probíhá hlavní evropské rozvodí pro Černé moře a Severní moře. V krajině se rozléhají četné zříceniny hradů a zámků. Milovníci historie jistě uvítají možnost navštívit některé z dávných historických objektů. K nejvíce navštěvovaným patří gotický Hrad Svojanov ze 13. století nacházející se přibližně 5 km od obce Vítějeves. V letních dnech se zde konají tradiční festivaly a jarmarky.


svojanov

Hrad Svojanov


Pěsí turistika skýtá v okolí několik zajímavých vycházek s menší fyzickou náročností. Pěkná vycházka vede Slunečním údolím podél vyschlého koryta Hynčinského potoka (odvádí vodu při zvýšených dešťových srážkách) směrem k Pohledům a přes vrchol Rohu k Hřebči, jinou trasu lze zvolit přes Brněnec údolím Bělského potoka k rozcestí zvanému Nová Amerika, kde je ve strmé stráni vidět puklinová jeskyně Čertovy díry.
  

Dalším zajímavým místem jsou právě tyto Čertovy díry. Ve výšce asi 80 m nad údolím Bělského potoka se nalézají opukové výchozy s puklinovými jeskyněmi. Tvoří tak bohatou lokalitu několika druhů netopýrů, např. černého, ušatého, vodního a též vrápence malého.

 

 

 

Banín -  několik roubených dvorců kolem středového dvora z 1. pol. 19 stol. Hřbitov s branou (zvonicí) s dřevěným podsebitím a cibulovitou vížkou. Na něm původně gotický kostel sv. Barbory z poč. 14. stol. V interiéru hodnotný hlavní oltář se soškou sv. Barbory z konce 17. stol. před kostelem sloup se sochou Immaculaty z roku 1721.

 

banin


 

Vítějeves - Gotický kostel sv. Kateřiny přestavěn roku 1912. Zachovala se hranolová věž se střílnovými okénky a s dřevěným podsebitím, gotické malby z počátku  14. stol. a presbytář jako výchozí kaple nové stavby. Kolem kostela hřbitovní zeď s barokní branou z 18. stol s reliéfem sv. Kateřiny nad portálem. V okolí opukové lomy.

 

vitejeves

 


Brněnec-Moravská Chrastová - Za druhé sv. války zbrojní výroba a pracovní tábor pro Židy, uprostřed obce secesní vila Josefa rytíře Daubka zdobená malbami Františka Ženíška. Barokní kaple sv. Isidora z 18. stol. s hranolovou vížkou. V údolí Bělského potoka výletní místo Nová Amerika.

 

brnenec

 


Rozhraní - Název připomíná rozhraní Čech a Moravy a pak i tří bývalých okresů: moravskotřebovského , poličského a boskovického. Památný strom -soliterní buk lesní (obvod kmene 550 cm a výška 30 m)

 

rozhrani

 

 

 

Bohuňov - Na severním okraji kopce kostel sv. Jíljí postavený v roce 1820 v duchu klasicismu. Na návsi pak stojí pomník padlým občanům z první světové války.
Bohuňov je součástí přírodního parku Údolí Křetínky. Vyhledávaným místem turistů a horolezců jsou „bohuňovské" skály nacházející se po obou stranách silnice ve směru na Poličku.

 

 bohunov

 

 

 

 

 Sídlo a kancelář MAS:

Olomoucká 1097/26, Předměstí

568 02 Svitavy

Kancelář MAS naleznete ZDE

IČO: 27023621

 

 
 
 

© MAS Svitava 2012

Území MAS:

Schválená verze SCLLD MAS Svitava ŘO (9.3.2017)

 

Propagační videa - MAS Svitava

  

 

 

 

Partneři

 svitavsko

 

 Mikroregion Svitavsko

 

mikroregion brněnec

 

Mikroregion Brněnec

 

ršov

 

Regionální škola obnovy venkova

 

cms

 

CMS TV studio Comvision

 

koclirov

 

Obec Koclířov

 

knihovna 

 

Městská knihovna ve Svitavách

 

Logo hospodářská komora

 

Hospodářská komora Pardubického kraje 

 

Spolupracující MAS 

 

mas. lit.

 

MAS Litomyšlsko o.p.s

 

Znak

 

MAS BOSKOVICKO PLUS

 

MAS SKCH

  

 MAS Skutečsko, Košumbersko a Chrastecko, o.s.

 

NS MAS ČR

 

Národní síť Místních akčních skupin ČR

 

KS MAS PK - adresář MAS v Pardubickém kraji

 

------------------------------------------------------

 

 

             

          

                    

 

 

 

TOPlist